Filip De Rosa

Jméno a příjmení: Filip De Rosa

Kasta: /

Provincie: /

Povolání/status: Německý diplomat

Věk: 26 let

Váha: 85kg

Výška: 186cm

Jméno FC: Ricardo Baldin

Charakteristika:

Filip je vysoký, štíhlý mladý muž, jež si zakládá na svém vzhledu, proto o své tělo pečuje a pravidelně cvičí a posiluje, což mu nese ovoce v pěkně vypracované muskulatuře, tak akorát, nic přehnaného, neboť nemá zájem vypadat jako nějaký kulturista. Obličej je více protáhlý, s vyšším čelem a s hranatou bradou. Pod hustším obočím jsou dvě živé tmavě hnědé oči, ve kterých to téměř neustále rozpustile vesele jiskří, orámované hustými dlouhými řasami, které by mu mohla závidět leckterá děva. Nos je trochu delší, ale souměrný, ústa má velká a široká s úzkými světle růžovými rty, když se usměje, což činí velmi často, může se pochlubit dvěma řadami hezkých bílých zubů, kterými rád a hodně oslňuje své okolí, převážně příslušnice něžného pohlaví. Má pak roztomilé ďolíčky ve tvářích, aby jí, ale nebylo přes příliš téměř nikdy ho nelze vidět bez jeho strniště, které si nechává růst pod nosem, na tvářích, bradě. Celkový dojem roztomilého cukrouše doplňují jeho tmavě hnědé, husté krátké vlasy, které mu v převážné většině na hlavě stojí v pozoru v nedbalém rozcuchu alá vrabčí hnízdo. Vzhledem ke svému povolání, které se snaží dělat svědomitě a pečlivě si už stačil zvyknout na to, že převážnou část jeho šatníku tvoří košile, saka, kalhoty, kravaty, obleky a podobně. Nebrání se tomu, vždy si to přizpůsobí k obrazu svému, takže téměř za všech okolností vypadá elegantně, s ležérní nedbalostí, ale nikdo by se neodvážil tvrdit, že to k němu nepatří. Když může a má příležitost vezme na sebe i něco sportovního, pohodlného, v čem může zapomenout na své povolání a i všechny další úkoly, které mu nakládají na jeho bedra.

Na první pohled působí jako sympatický, příjemný, usměvavý, veselý a pohodový mladý muž, tedy tímto způsobem se snaží prezentovat ve vysokých a diplomatických kruzích. Jak už je psáno na první dojem, ale ten bývá mnohdy klamný a ani zde to není jinak. Z Filipa vyrostl arogantní, namyšlený, sobecký, falešný floutek, který je přesvědčený o tom, že mu svět leží u nohou a všechno mu spadne k nohám a všichni v jeho okolí budou hopsat jak on zapíská. Problém bude možná v tom, že se tak posledních několik let skutečně děje, takže se tím, jen posiluje jeho nadměrné sebevědomí, sebedůvěra a obrovské ego. Jeho největší zálibou jsou holky a dobré pití, ani u jednoho nezná míru a často si tím působí nemalé problémy, hlavně, co se týká nadměrného požívání alkoholu. Ne, že by z něj byl alkoholik, ale když má příležitost se někde ve společnosti napít, neví, kdy skončit. Vyložený sukničkář, který rád flirtuje a užívá si, ale nějakému dlouhodobému vztahu, či snad závazku se vyhýbá jako čert kříži. Nejedna jeho známost na jednu noc pak odcházela se zlomeným srdcem, neboť když chce Filip něčeho dosáhnout nebo něco, či někoho získat, dokáže se chovat jako učiněný anděl, který omylem spadl z nebes. Jakmile však získá, co chce, dá ihned najevo lhostejnost, nezájem. Kromě svých nejbližších, mezi které počítá svou mámu, její rodinu, zbylé příbuzné z Itálie "tetu" Tanzie, jak jí sám pro sebe s oblibou říká, a její rodinu, si všechny drží pěkně daleko od těla a dává si pozor, aby někdo náhodou nepronikl za to jeho brnění či masku, za kterými skrývá docela normálního, dost citlivého, starostlivého a poznamenaného jedince. Od doby co ztratil svého milovaného otce se bojí další takové ztráty a tak proti tomu zaujal obranný postoj a vytvořil všemožná bezpečnostní opatření. Ke všemu je ještě velmi tvrdohlavý, takže mu jde, jen těžko něco vymluvit, o čem je přesvědčený. Svou rodinu, své blízké však bezmezně miluje a udělá pro ně cokoliv na světě. I když je věčně obklopený lidmi, holkami, ve skutečnosti je osamělý a tak trochu samotář, v čemž si docela libuje. Žádné skutečné přátele nemá. Raději tíhne ke zvířatům, nejraději má rád psy, koně a delfíny. Vlastní psa Německého ovčáka jménem Max. Voda je jeho živel, když to jde tráví v ní všechen volný čas co mu vybude. Výborně a rád plave. Kdysi jako malý měl přístup k vodnímu akváriu, kde blbnul a dováděl právě s delfíny. Od té doby se mu to už nepoštěstilo, ale je to jedna z jeho nejpěknějších vzpomínek na dětství. Má rád pohyb a sport ve všech možných podobách. Nejraději běhá a tráví čas v posilovně. Když má příležitost, projede se na koni. Má rád filmy, knihy, hodně čte, hudbu, poslouchá a hraje na piáno. Kreslit ani malovat neumí, proto se této činnosti raději vyhýbá. Jako diplomat se pohybuje i v cizích zemích, přesto jazykům se moc nevěnuje. I když už skoro deset let žije v Německu, za svou rodnou zemi i řeč považuje Itálii. Německy se trochu naučil, ale používá tuto řeč, jen v nejkrajnějších situacích. I doma mluví italsky. Další jazyk, který si oblíbil je angličtina. Mezi jeho oblíbenosti patří mimo jiné káva. Je na ni doslova závislý a na všem s kávovou příchutí. Jako milovník zvířat nemá příliš v oblibě maso. Netvrdí, že je vegetarián, ale vždy dlouho zvažuje, než si nějaké maso dá. Moc volna ovšem nemívá. Všechen čas, co může věnuje své práci, kterou se snaží dělat, co nejlépe dovede. Nejen, že tím chce jít ve šlépějích svého otce, ale je to něco, v čem našel jistý smysl pro svou existenci a tak trochu se k tomu i upnul, aby se v nové zemi, kterou pro něj Německo stále tak trochu je, uplatnil, a nezbláznil se z těch změn. Navíc má jedinečnou možnost učit německou princeznu, kterou mu, jak si říká hodili na krk, ale nebyl by to on, aby si z toho neudělal své potěšení. Vzhledem k tomu, že rád provokuje a popichuje lidi ve svém okolí, u princezny k tomu vycítil jedinečnou příležitost, vzhledem k její roztomilosti a nevinnosti. Přestože ve svém okolí nenechá jedinou sukni na pokoji, k ní si nikdy nic nedovolil, ani to nemá v úmyslu. Kdyby měl popsat, jak se na Odettu dívá, řekl by, že ji bere jako mladší sestru. Otravnou vlezlou mladší sestru, kterou dostal na starost. Neoplývá právě velkou trpělivostí, je dost horkokrevný a díky italské krvi také velmi vášnivý, když se pro něco nebo pro někoho nadchne. Odetta snad jako jedna z mála jej dokáže okamžitě vytočit a rozčílit, protože má dojem, že je imunní vůči jeho kouzlu, díky kterému většina dívek podléhá a dělá, co mu na očích vidí. Snaží se k tomuto úkolu přistupovat svědomitě, poněvadž když někomu něco slíbí, snaží se vždy slovo dodržet. Tohle slíbil hlavně tetě Tanzie a tu by opravdu nerad zklamal.

Minulost:

Filip se narodil v Itálii do italsko-německé rodiny, jeho otec byl v tamním zemi vysoce postavený člen a také uznávaný diplomat v královských kruzích. Byl i dobrým přítelem Italského krále, což jeho rodině zajistilo to nejlepší možné zázemí. Měli krásný velký dům, služebnictvo, zkrátka všechno, co si lze přát. Matčiny kořeny sahají do Německa. Filipovo dětství bylo moc pěkné. Rodiče ho zahrnovali láskou, měl vždy všeho dostatek, ale ne vždy vše bylo zadarmo. Podle otce, který se ve svém synovi viděl a chtěl z něj vychovat pořádného chlapa, si musel to, co chtěl zasloužit. Jelikož se s tím Filip setkával od mala, nepřišlo mu to nijak zvláštní. Rostl a pomalu dospíval a byl připravený se vydat ve stopách svého otce, který pro něj byl velkým vzorem. Trávili spolu hodně času. Naučil ho mimo jiné plavat a Filip si vodu velmi oblíbil. Chodili do mořského akvária, kde mohl dovádět s delfíny a velmi si tato zvířata oblíbil. Měli doma také psy, o které se musel naučit starat. Rodinná idyla ovšem netrvala donekonečna. Krátce před Filipovými patnáctými narozeninami měl jeho otec ošklivou autonehodu, při které přišel o život. Pro Filipa to byla ohromná rána, otec pro něj znamenal hodně a těžce se s tím vyrovnával. Další ránou pod pás pro něj byla skutečnost, že se musel se svou mámou přestěhovat do Německa. Postihlo jej to v nejhorším věku a tak se to odrazilo i na jeho chování, jednání i povaze. Protestoval, vzdoroval a stávkoval, jak mohl. Chodil za školu, kašlal na své studium, začal pít, vyzkoušel i pár drog, včetně trávy. Flirtoval, střídal holky. Jeho matka si s Filipem nevěděla rady. Byla dobrá známá německého krále Johanesse a postupně se seznámila a s přátelila s německou královnou Constanze. Jednou se i před ní zmínila, jaké má se synem starosti. Tanzie o něj projevila zájem, neboť její kořeny také sahají do Itálie. Seznámila se s Filipem a navzdory jeho klackovitému chování v těch letech si ho oblíbila. Filip po nějakém čase přeci, jen dostal rozum a vrátil se ke studiu. Pití a flirtování mu, ale zůstalo. Možná mu pomohl i dárek, který dostal od "tety Tanzie". Štěně německého ovčáka, kterému tak trochu i z legrace začal říkat max. Stal se jeho věrným nejlepším přítelem. Jsou téměř nerozlučná dvojka. Navzdory všemu se tak nakonec po té, co vystudoval a dospěl, stal diplomatem ve službách Německa. Díky své práci se také dostal do bližšího kontaktu s německou princeznou Odettou, kterou dostal na starost, aby i jí naučil diplomacii. Bral ji téměř od prvopočátku jako mladší sestru, ale od té doby, co jí měl učit, si to upravil na otravnou mladší sestru. Tuhle "práci navíc", dělal, jen kvůli Constanze, která na něj má neuvěřitelně pozitivní vliv. Sice z toho není nadšený, ale snaží se, jak nejlépe dovede. Často to mezi ním a Odettou skřípe. Jsou na sebe jako pes a kočka. Teď k tomu všemu má jet s Odettou do Illeii, kde na ni má dohlížet. Naprosto jej to frustruje a vytáčí, protože se v něm sváří jeho smysl pro povinnost a slib daný tetě Tanzie s jeho touhou si to pořádně užít.