Gema Mars

Jméno a příjmení: Gema Mars

Kasta: Druhá

Provincie: Angeles

Status: Studentka/Rebelka

Věk: 20 let

Váha: 54 kg

Výška: 166 cm

Jméno FC: Amelia Zadro

Charakteristika:

Na první pohled působí Gema se svojí drobnou postavou křehce a zranitelně. S pohledem zoufalého štěňátka ve vás evokuje nevinné stvořeníčko, které když párkrát zamrká, probudí se ve vás pocit, že jí musíte za každou cenu chránit před zlým světem kolem ní. Trochu jiné to je, na první poslech. Tedy pokud jí první uslyšíte, než uvidíte. To pak jenom zíráte doslova s otevřenou pusou co z téhle "nevinnosti" leze za sarkastické, jízlivé, drzé a přisprostlé poznámky na cokoliv, kohokoliv, kdykoliv a při jakékoli příležitosti (nutné podotknout, že většin při té nejhorší možné). Pokud samozřejmě zrovna nepotřebuje působit jako nevinnost sama. To se potom přetvařuje, lže vám přímo do očí, aniž by nějak zaváhala a hraje si tak s kýmkoliv si zamane. Hlavu vám ovšem nezamotá krásou, sama sebe totiž rozhodně nepovažuje za krasavici, a ne jenom kvůli tomu, že jí už od malička bratři přezdívali skřet. Jediné co na sobě má opravdu ráda jsou azurově modré oči, ale zbytek? Se zbytkem se smířila. Není slepá a vidí, že má až moc husté obočí, veliký nos, odstávající uši, malé prsa, drobnou hubenou postavu, nohy do X a další neokouzlující věci, ale aby kvůli tomu trpěla mindráky? To rozhodně ne. Gema se má ráda taková jaká je a nehodlá na sobě měnit ani ten nejmenší detail. Když byla menší ráda se smála, teď už se povětšinu času jenom sarkastický šklebí, zvedá své husté obočí a protáčí oči. Je zdravě sebevědomá a nezdravě tvrdohlavá, na světě existuje opravdu jenom málo lidí, které by poslechla a ani ti si nemůžou být jistí, že splní jejich rozkazy přesně. Gema je alergická na hlupáky, pseudovůdce a další pitomce. Kromě toho je ještě reálně alergická na oříšky, kočky a čokoládu. Tu ale strašně moc zbožňuje a tak si jí občas dá s vědomím, že do 5 minut oteče a hlavu bude mít jako balón. Kromě téhle blbosti je jinak chytrá, vlastně až moc chytrá, kreativní a vynalézavá. Pokud se dostane do nějakého průser (což není až tak neobvyklé), nebo před ní stojí nějaký problém, většinou se z něho snaží vybruslit tím nejjednodušším způsobem, ruku v ruce s její inteligencí jde totiž lenost a absolutní neochota zaobírat se něčím pro ni nezajímavým. Většinou ji všechno rychle omrzí, a lehce se začne nudit, pokud to je například během konverzace velice nevkusně vám to dá najevo, nebo prostě odejde. Působí tak velmi často jako arogantní kráva, což jí víc než vyhovuje. Bojí se pustit někoho za tu hradbu sarkazmu, co si vybudovala. Ví, že tam někde hluboko se skrývá zoufalá, zmatená, osamocená a zranitelná Gema, která netuší, co má dělat, čemu a komu věřit.

Minulost:

Gema se narodila do rodiny druhých, aspoň si to teda vždycky myslela. Už od malička jí vychovával jenom otec - vysoce postavený generál. Jelikož byla ale velice často na cestách, spíš než on jí vychovávali její dva starší bratři George a Mattew a samozřejmě chůva. Gema byla živé dítě, věčně někde vyváděla lumpárny s dětmi z města a domů se vracela pozdě a s rozbitýma kolenama. Doma většinou ale ještě dostala přidáno, kvůli tomu, že se nechová úměrně své kastě - co hůř hraje si s dětmi o kasty níž. Otec tomu chtěl učinit přítrž a vychovat z dámu, jenomže neustálé podceňování a urážení od starších bratrů, jí zatvrdili a víc než etiketě se věnovala bojovým sportům a házení nožů, aby měla možnost jim jednou rozbít čuňu. To se jí samozřejmě nikdy nepovedlo, protože oba dva byli silnější, větší, starší... ale čím víc trénovala, tím těžší soupeřkou pro ně byla. Doufala, že to by jí mohlo pomoct se k nim dostat trochu blíž, jenomže i kdyby dřela 24/7 ani George ani Matt by jí nepřijali jako svoji sestru. Vlastně už odmalička cítila, jako by do své rodiny nezapadala. Všichni k ní byli zvláštně chladní, nejenom bratři, ale dokonce i z otce cítila určitý odstup. Gema nikdy nechápala proč a byla z toho patřičně zoufalá. V 15letech jí to nechtěně při jedné z mnoha hádek její bratr objasnil. Zrovna se vracela ze své první párty v doprovodu se starším klukem, když po ní Matt začal křičet, že by se měla začít konečně chovat jako dvojka nebo brzo poletí tam kam patří - do osmičky. Ihned na to si uvědomil svoji chybu a chtěl poslat Gemu bez vysvětlení spát, jenomže ona se nenechala umlčet. Okamžitě běžela za otcem a hlasitě se dožadovala vysvětlení, které se jí po chvilce vytáček i dostalo. Narodila se jako rebel. Její praví rodiče zahynuli při jednom z mnoha útoku vojsk na rebelskou základnu. Její otec, tedy nevlastní, ji našel jak se sotva 2letá vratkým krokem prochází v ruinách. Sirotků tam bylo víc, ale ona ho okamžitě vzala za srdce svojí nebojácností. Neplakala, jenom se zvědavě rozhlížela kolem sebe a na vojáky, kteří se snažili všechny děti nějak zabavit, vyplazovala jazýček a smála se na celé kolo. A tak se rozhodl, že si jí adoptuje a zachrání jí před těžkým životem sirotka. Když tohle všechno na Gemu vychrlil, poprvé ve svém životě jí došli slova. Zmatená utekla z domu a celou noc bloudila po ulicích města. Když se ráno vrátila domů, čekal jí šok. Místo toho, aby jí čekali s otevřenou náručí a pochopením, na ní čekali kufry a cesta do Paříže. To byla osudová chyba, kdyby jí tehdy pomohli se smířit s pravdou, nejspíš by všechno dopadlo dobře, jenomže takhle jí v pubertě poslali na druhou stranu zeměkoule na střední školu s hlavou plno otázek ohledně jejího původu. A tak není divu, že se chytla první špatné party, které se připletla do cesty. Ve Francii se poprvé zamilovala, potom podruhé, potřetí, počtvrté... mockrát se tam zamilovala a mockrát zlomila cizí srdce. Chodila z jedné akce na druhou a doslova a do písmene si užívala život plnými doušky. Ve Francii taky zažila poprvé na vlastní kůži útok rebelů. Místo toho aby se jich bála, jí začali tito lidé imponovat. Možná proto, že sama chápala rozhořčení kvůli zastaralému systému nebo zatoužila poznat život svých pravých rodičů, tak jako tak nakonec se s rebely seznámila a párkrát jim dokonce vypomáhala. A od rebelů z Francie už to byl jenom malý krůček k rebelům v Illei. Po skončení školy, otci napsala dopis, že se rozhodla cestovat a pak se tajně vrátila do země. Pomocí svých kontaktů z Francie se dostala přímo do Panamy, kde začala pomáhat při útocích. Jakmile se potvrdili zvěsti o Selekci, Gema se podle instrukcí vydala zpátky domů do Angeles, kde má jako dcera svého otce možnost dostat se téměř kamkoli. V hloubi duše tuší, že rebelové, ač jí přijali vřele a s otevřenou náručí, jenom využívají jejího postavení, ale i tak cítí, že oni by mohli být ta pravá rodina, kterou nikdy neměla. Na druhou stranu si uvědomuje, že jí otec vlastně zachránil život, když jí tehdy vytáhl z trosek a přivítal jako svoji vlastní dceru. Je zmatená, a sama moc dobře nedokáže odhadnout, co všechno bude schopná udělat.