Irina Adaksin

Jméno a příjmení: Irina Adaksin

Kasta: /

Provincie: /

Povolání/Status: Dcera ruského prezidenta, modelka

Věk: 20 let

Váha: 65 kg

Výška: 180 cm

FC: Sasha Pivovarova

Charakteristika:
Irina vás na první pohled upoutá svýma očima, které jsou velké a ledově modré, také mění odstín podle jejích nálad. Často působí chladně a bezcitně, ale tak to není. Jsou orámované černými a hustými řasami, které mají perfektní délku, alespoň co se jejího názoru týče. Uprostřed tváře má jemný nos, pod kterým se nachází svůdné a plné rty. K tomu všemu přidejte ještě dlouhé vlasy, jež jsou barvou mezi popelavě plavou a platinovou blond. A ano, je v tom rozdíl. Se svojí postavou je spokojená, protože na ní tvrdě pracovala. Dalo práci udržet si optimální váhu a přitom nezhubnou až přespříliš,aby neztratila své ženské tvary, kterými se pyšní. Postavu zdědila po savé matce, takže to znamená, že v zrcadle na sobě ráda obdivuje plný dekolt, úzký pas, či ženské boky, dokonce se jí líbí že není jen kost a kůže. Je vysoká, díky tomu, že má dlouhé a štíhlé nohy, které jsou snem nejedné dívky. Irina nemá problém přiznat, že je krásná, protože to je pravda. Alespoň ona si tak připadá. Vždy se sebou byla tak nějak spokojená, a pokud ne, něco s tím udělala, aby se líbila sama sobě. Věří, že když člověk chce, může dokázat cokoliv. Nepřipadá si dokonale, ani po stránce vzhledové ani povahové, protože v dokonalost u lidí nevěří, hledá ji u zvířat. Jen umí rozlišit rozdíl mezi krásou a dokonalostí. Ale pokud by vás zajímalo,co považuje za dokonalost, odpověděla by vám přírodní krajiny a nebo právě zvířata.

Co se povahy týče, mohli byste být zmatení. I když se Irina snaží působit chladně a nepřístupně, zdaleka to není pravda, no kupodivu jí to jde bravurně. Jen si k sobě nerada pouští lidi blíže, protože ví, co jsou zač, avšak rozhodně není kdovíjaké neviňátko. Pokud ale budete mít to štěstí a sblížíte se s ní, může si pogratulovat. Získáte totiž milou kamarádku, která pro vás položí i život, či udělá všechno jen proto, abyste se vy měli dobře na úkor jejího štěstí. Avšak pokud toho jednou zneužijete, jakékoliv její vlastnosti, ošklivě na to doplatíte. U ní jsou tak nějak jen dvě možnost; Buď odpustí ale nezapomene, nebo neodpustí a také nezapomene. Pokud něco vážně nenávidí, je to zrada a nebo využívání jiných, alespoň po citové stránce, avšak tak nějak ví, že to je lidské.. Jinak je velmi tolerantní, i když pochází ze země, kde to není nejlehčí. Má ráda zvířata, hlavně psy a koně. Jejím nejoblíbenějším psím plemenem je husky, u koní zase tažní a mohutnější jedinci nebo hafling, to bezkonkurenčně. Také je vážně romantička, což by u ní málokdo čekal. Ráda si hraje s ohněm, doslovně, a voskem. Miluje hořkou čokoládu, dlouhé procházky a hru na klavír či kytaru, což se naučila v zahraničí, nebo si ráda jen tak čmárá, i když se jí to vážně líbí. Naopak doslovně nenávidí růže. Nelíbí se jí, voní odporně a prostě.. ne. Preferuje kosatce, je jedno jaké barvy. Stejně tak nenávidí, když pláče. Připadá si slabá a když už, pláče tiše a v soukromí, málokdy to je jinak. Ráda se směje, někdy kvůli úplným blbostem či veselé myšlence. Nevadí jí sarkasmus, ironie ani černý humor, což málokdo chápe. Možná proto až příliš často působí jako ledová královna. V určitém smyslu je za to ráda, v jiném už tak moc ne. Občas ji samotnou překvapuje, jak odlišná je od všech těch předsudků, co se kolem ni motají. Neřeší to. Pokud ji chce mít okolí za mrchu, ať ji za ni má, ona to popírat nebude, právě naopak, protože ví, že názory lidí nezmění, obzvláště pokud se jim samotným líbí. Špatná reklama je taky reklama, a hlavně ví, že si to teď může dovolit. Má moc, je velice inteligentní a krásná, co víc by mohla chtít?

Minulost:
Irina se narodila v Rusku do dobře zajištěné rodiny jako jedináček. Otec na ni nikdy neměl moc času, takže ji vychovávala prakticky jen matka. Nikdo by nemohl říct, že to byla chyba, jelikož výchovu zvládla dokonale i sama. Irině to nevadilo, právě naopak; s otcem si nkdy pořádně nerozuměla a byla od něj moc odlišná, podobala se hlavně na matku. Jak vzhledově, tak povahově. Už od malička slýchávala, že lidé jsou zlí a že využijí jakékoliv příležitosti k tomu, aby ublížili ostatním. Tehdy si to nechtěla přiznat, protože ještě věřila, že svět je krásné a růžové místo, kde si každý může svobodně dělat cokoliv se mu zachce a to bez omezení ostatních. No, ze své naivní myšlenky se velice rychle vzpamatovala a už nikdy nebyla tak naivní, protože se poučila. Odjakživa chtěla být modelka, byl to její životní sen. Chodit na vysokých jehlách po mole, předvádět krásné a dlouhé róby, nebo jen ve vojenských botách představovat novou značku oblečení.. v zásadě jí to bylo jedno. Jednou ale viděla rozhovor s lidmi z organizace pro ochranu zvířat a zjistila, že to je to, co by chtěla dělat. Tedy, ne na plný úvazek, samozřejmě. Striktně je proti nošení kožichů a nepodporuje kožešinové farmy, právě naopak. Avšak umělé kožichy jí až tak nevadí, ví že by bez nich nejspíše umrzla v Rusku. Když jí bylo devět, otec a matka se jí rozvedli, což pro ni bylo vážně těžké. Neustále hádky, nadávky a soudy. To všechno ji ničilo, a tak začala utíkat ke zvířatům, kterým darovala svoji duši i mysl. Po rozvodu zůstala bydlet u matky, protože ta při ní vždy stála a podporovala ji. Dokonce i Irinu samotnou překvapilo, když ji začala podporovat právě v modelingu, proti kterému byl vždy její otec. Odcestovala s matkou stovky kilometrů daleko a začala nový život. Kupodivu se uchytila právě jako dětská modelka, čemuž pomohly její názory ohledně ubližování zvířat, co se kožešin týče, i když jí bylo sotva třináct. Postupem času si uvědomila, že svět vážně není růžový a ani milý, protože přežijí jen ti, co to vážně chtějí a bojují za to. A tak začala chtít a zároveň žít. Zjistila, že čím více si člověk dovoluje a překračuje hranice, tím více to vynáší. Nikdy to nedělala kvůli sobě, ale protože chtěla to nejlepší pro svoji matku. Peníze totiž vyřešily všechny problémy, nebo se to tak alespoň zdálo. Časem začala být žádanější a zkušenější, alespoň již v profesionálním modelingu. Začaly se o ni zajímat přední firmy a snažily se ji dostat ty nejlepší značky. Dostala se na vážně vysokou úroveň a nehodlá to měnit. Velice ji zranilo, když její matka zemřela při autonehodě, kterou zavinil řidič, co vezl zvířata na kožešinovou farmu. V tu chvíli jí to připadalo jako odporná a nechutná ironie, která ji částečně dostala na kolena. Sice se později podílela na zrušení mnoha kožešinových farem, včetně té, kvůlki které zemřela i její matka, ale i tak.. Nezvládala život v Rusku, protože jí všechno až moc připomínalo právě matku, kterou navždy ztratila a nechtěla se s tím vyrovnat. Vzala proto všechny peníze a začala cestovat po světě, díky čemuž se prosadila i jako zahraniční modelka. Procestovala téměř celý svět, nikde se nezdržela dlouho, dokonce byla už mnohokrát i v Illei. Úplně se odřízla od Ruska a začala se učit cizí jazyky, aby se tam už nikdy nemusela vrátit. Právě proto mluví plynule anglicky, francouzsky, italsky a německy, i když se nedokázala zbavit ruského přízvuku, který se nakonec naučila mít ráda. Vážně byla překvapená, když se jí sám od sebe ozval otec s tím, že udělal velkou chybu a že chce Irinu mít u sebe, protože je jeho dcera a bojí se o ni. Sama neví co ji to popadlo, ale okamžitě jela zpět do Ruska, a byla více než překvapená. Zjistila totiž, že její otec pracoval vždy tolik, aby mohl kandidovat na prezidenta, což se i nakonec stalo. A k jejich údivu to vyšlo. Najednou se o ni začal více starat, rozmazlovat a dopřávat vše, na co kdysi neměl čas. Irině se to zalíbilo, jelikož věděla, že teď si nikdo nedovolí jí ublížit. Měla už dost bolesti, kterou musela snést, protože lidé jsou svině. Naučila se hrát roli chladné mrchy, která se jí jen a pouze hodí, protože se jí okolí bojí. Velkou roli v tom hraje i její otec, ale to jí nevadí. Angažuje se v politice a přispívá svými napády, protože ji to baví a ví, že by mohla rozpoutat válku lusknutím prstu a že by ji vyhrála. Nejedenou tím vyhrožovala, ale nikdy svá slova nenaplnila, zatím. I když si uvědomuje že to je špatné, v hloubi duše si tím kompenzuje svoji bolest, kterou jen vrací lidem. Protože když jsou ostatní svině, proč by nemohla být i ona?