Archiv - Tretí ročník

Na začátku bylo třicet pět dívek, zůstala pouze jedna. Zní to možná jako jednoduchá a idylická záležitost... Cesta k tomuto cíli však přinesla mnohé překvapivé zvraty a strasti. Dívky se již ze začátku musely potýkat s výukou etikety, plesy a mluvou s diplomaty, nervozitou před setkáním s princem, či v horším případě strachem z rebelů a jejich stupňující se agresivity. Původně měl projít Selekcí korunní princ Julian, jež byl však zastřelen rebely a na jeho místo nastoupil mladší bratr. Matteo se nikdy zdaleka necítil být připraven na to, aby se stal králem, sotva i na to, aby si ze všech sličných dam měl vybrat svou nevěstu. V průběhu Selekce se však mnohé mění, z Matteo, který byl původně do větru a máloco dokázal brát vážně, se postupem času stával zodpovědnější muž. Potýkal se nejenom s dívkami, ale i se spravováním země, do něhož ho jeho otec zasvěcoval, něspočtem raněných pri útokoch rebelů. Okolnosti lidi přetváří, stejně tak změnila Selekce mnohé z dívek. Ty, které se probojovaly až do Elity, čekaly nelehké úkoly, brutální útoky rebelů, tribunál, při kterém odsoudily zrádce k popravě. Selekce nakonec nebyla životním snem, vzniklo díky ní mnoho zlomených srdcí, nešvarů i bolesti... zároveň se ale stalo mnoho dobrého; radost, štěstí a utvoření nezlomných pout mezi přáteli. Stejně tak se někteří rozhodli darovat své srdce a propadnout lásce, mezi nimi i samotný princ, který navzdory všemu našel svou vyvolenou.

Jayson Kent Brooks

Tento nadějný mladý spisovatel byl od začátku velice galantním mladíkem. Princeznu zaujal právě díky svým knihám, jejichž náměty považovala za netradiční a pokrokové. Přestože jí jeho džentlmenské chování a formální vystupování imponovalo, nikdy neměla pocit, že by přeskočila jiskra. Jednalo se spíše o příjemného muže, který občas až příliš mluvil a disponoval tisícem příběhů, o které se chtěl podělit. Byl jedním z mála, s nímž se princezna více sblížila a dokázala by ho označit za kamaráda.

Oscar Frederic 

S tímto mužem se princezna nedopatřením seznámila ještě před Selekcí a jejich "vztah" dá-li se o tom tak povídat, byl od začátku velice netradiční a bouřlivý. On nikterak nekrotil svůj temperament a dával jasně znát, co si o všem myslí, ona nikdy neskrývala pohrdání nad jeho obcházením zákona a tím, že jí neprojevoval patřičný respekt. Jeho neurvalé chování bylo však svým způsobem osvěžující a přestože v Selekce zůstal do Elity spíše kvůli prohrané sázce, než vzájemným sympatiím, prvotní odpor se z princezniny strany vypařil.

Kael Dean Grahn

Jeden z chlapců, k nimž měla princezna nejblíže, přestože by se to na první pohled nezdálo. Oba měli svůj názor a dokázali si za ním stát, díky čemuž se často hádali. Vždycky ji dokázal spolehlivě vytočit svými předsudky, stejně jako ona jeho svým odmítavým a chladným postojem. Přestože zde jiskra přeskočila, nedala by se považovat za osudovou. Přestože si ho Kaiya oblíbila a měla ho ráda, neměla pocit, že by s ním byla šťastná, vzhledem k jejich konfliktním povahám, která by časem mohly působit jen větší problémy. Dodnes je však ráda, když se k ní dostane, co zrovna dělá, nebo má dokonce to štěstí, aby ho viděla.

Caleb Charles Prescott 

Významný zpěvák, s kterým by si jeden myslet, že vzhledem k hudební antipatii, nenajde společnou řeč, ji přesto zaujal a vybojoval si zasloužené místo v Elitě. Již od začátku byla ráda za to, že má poblíž někoho, kdo chápe úskalí toho být slavným a postrádat osobní svobodu a soukromí. Povídat si s ním bylo snadné, dokázala se mu otevřít, dokonce v něm najít jakési zalíbení, ale přesto tam chybělo něco, díky čemu by se utvořilo hlubší pouto. Možná to dvě svobodné duše prostě táhlo jiným směrem, každopádně i jeho by dokázala označit za svého přítele.

Eliot Audax Misneach

Její nejoblíbenější zlatíčko, co k tomu říct. Již od začátku o něm nedokázala smýšlet jako o svém budoucím partnerovi, měla k němu spíše ochranitelské a sesterské city. Oslovila ji jeho vlídnost i otevřenost stejně jako veselá povaha. Byli sice velice rozdílní, ale přesto dokázali najít společnou řeč a nikdy se mu kupodivu nebála s čímkoliv svěřit. Když byl jedním z rebelů napaden a ona ho zachraňovala, dokázala si přiznat, že mu na něm záleží, ne však ve směru, který by mu vysloužil korunu na hlavě. Eliota vždy ráda uvidí a nezapomene mu poslat přání k narozeninám či ho pozvat na ples.

Alek McCartney

Jedno z dvojčat, která se velkou shodou okolností obě dostala do Selekce. Alek byl z dvojčat ten mírnější a ostýchavější, dokonce choval k princezně jakési platonické city, kterých by si ona však nejspíše ani nevšimla, nebýt upozornění jeho bratra. Možná se vůči němu díky tomu chovala opatrněji, ale vždycky jí přišel sympatický a ráda s ním strávila chvilku a popovídala si. Nedošlo však k žádnému bližšímu sblížení, ale ani rozporu. 

Alex McCartney

Druhé z dvojčat McCartneových. S jeho bratrem byste si ho však nikdy nespletli, vzhledem k tomu, že Alexovi nechybělo sebevědomí ani výřečnost. K princezně se od začátku choval s překvapivou otevřeností, která ji ze začátku lehce rozčilovala, postupně ji však přijala a začala si jí vážit. Mě ale zvláštní schopnost ji rozesmát a uvolnit, aby ji na konci každé schůzky rozčílil doběla. Na druhou stranu si to vždy uvědomil a nebyl tak pyšný, aby se jí nedokázal omluvit, a tak navzdory všemu jeho společnost vyhledávala a oblíbila si ho.

Felix Noell Atlas

Tento mladý a atraktivní veterinář byl od začátku ztělesněním arogance a to mu zůstalo po čas celé Selekce. Od začátku Kaiyu rozčiloval, a to dokonce tak, že ho jednou shodila do kašny a praštila holí... dobře, to druhé bylo omylem, ale nikdy by neřekla, že si to nezasloužil. Dokázal jí však vykouzlit úsměv na tváři a sdílel s ní tajnou vášeň k malování, což je přeci jen trochu sblížilo a nevraživost mezi nimi se změnila spíše v tiché porozumění a respekt, díky čemuž si ho začala vážit, dokonce tu byly i náznaky neochotného kamarádství, silnější pouto si k němu však nevytvořila.

Eric Dalton

Milý a usměvavý kluk se stejnou láskou k umění jako ona, díky čemuž nebylo těžké najít společnou řeč. Navzdory předpokladům k bližšímu vztahu, vzájemnému porozumění se však jednalo spíše o podobný vztah, který měla princezna s Alekem. Společnost sira Erica byla příjemná a vítaná, nikoliv však přímo vyhledávaná a nedošlo k osobnějšímu sblížení, než mírnému přátelství a vzájemné sympatii.

Vincent Tavares

Vítěz celé Selekce i srdce princeznina. Ze začátku to tak ale nevypadalo, když byl mezi prvními, které princezna spatřila a oslovil ji "vaše majestátnosti". Nevzdělaný, ležérní, ukecaný a impulzivní. Vše tohle by na něj sedělo a dokázalo to princezně pozvednout tlak. Zároveň v ní však od počátku vyvolával zmatek. Na rozdíl ode všech kluků měla pocit, že v ní vidí něco víc. Bylo zde jakési drobné pouto již od první chvíle, kdy oba prohlásili spravedlnost za svou nejvyšší hodnotu, a jen postupně sílilo s každým dalším osudovým momentem. Kdy jí řekl, že odvaha není totéž, co síla, jelikož silná je, protože čelí svému strachu. Když spolu tancovali, aniž by to jeden z nich uměl. Když měl pocit, že se chová nevhodně a dokázal na ni udeřit a pohádat se. Když řekla, že nechce lásku, a on zůstal s tím, že když přijde, neubrání se jí. Když chtěla utéct a on ji nenechal. Vždycky měl smysl pro to říct přesně to, co potřebovala slyšet. Byl úplně jiný než ona, ale oba motivovala touha dělat věci správně, i neústupnost, nebo spíše tvrdohlavost, která je vždy udržovala ve svém přesvědčení. I proto bylo jako malý zázrak, že dokázal zlomit její přesvědčení o lásce a Selekci a získat si její srdce. Zamilovala se do něj postupně, to, co pokládala jen za zmatenou touhu, byl nakonec cit mnohem hlubší. Až do konce Selekce si to nechávala pro sebe, vzhledem k složité situaci a vědomí toho, že až vyhlásí jméno vítěze, už nikdy ho nebude mít jen pro sebe. Vždy se bála, že bude litovat svého rozhodnutí si ji vzít, vzhledem k tomu, že sám byl romantik, vláda ho nelákala a toužil spíše po svobodě než životu svázaným pravidly. Ona sama však nelitovala a s pýchou pozorovala, jak se z jejího muže stává i dobrý vládce. Na rozdíl od ní nebyl diplomatem, tomu se nikdy příliš nenaučil ani k tomu netíhl, místo toho byl tváří lidu a občané si ho oblíbily za jeho optimistickou povahu i laskavé srdce. Ani ona nikdy nemohla odolat jeho šarmu a hlavně lásce, která ji nakonec přesvědčila k tomu založit rodinu, u níž si nebyla jistá, zda po ní vůbec touží. Spolu se svou touhou udělat ze světa lepší místo nastolili v Illei spoustu změň a to dokonce i za jejími hranice, vychovali děti, a přestože to vždycky nebylo lehké a museli se potýkat s problémy, Kaiya nikdy nelitovala volby, kterou v Selekci učinila.